Poplatky jsou jádro celé penzijní reformy — a zároveň číslo, které skoro nikdo nezná u vlastní smlouvy. Nejsou v ceníku, strhávají se uvnitř fondu a v hodnotě penzijní jednotky jsou už schované. Tenhle článek ukazuje, kolik se platí dnes, co navrhuje reforma a co ten rozdíl udělá s penězi za třicet let.
Zákonné stropy jsou vysoko a fondy je většinou využívají. Reforma navrhuje strop 0,5 % ročně a úplné zrušení poplatku z výnosu. U třicetiletého spoření je rozdíl mezi dnešním a navrhovaným poplatkem řádově statisíce korun — ne procenta.
Kolik si penzijní fond bere
Ze všech změn v návrhu je tahle nejdůležitější — a zároveň nejméně viditelná. Státní příspěvek vidíte na výpisu. Poplatky ne, protože se strhávají uvnitř fondu, ještě než se vám připíše hodnota penzijní jednotky. Právě proto o nich většina lidí neví.
Ano, je to v zákoně — § 60
Kolik si smí penzijní společnost účtovat, není věc obchodních podmínek. Stanoví to přímo § 60 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a jsou to dva samostatné poplatky vedle sebe (u transformovaných fondů totéž řeší § 192):
Strhává se každý rok z celého vašeho majetku ve fondu, ať fond vydělal, nebo prodělal. V zákoně se mu říká „úplata za obhospodařování". Čím víc máte naspořeno, tím víc v korunách odvedete.
Společnost si vezme podíl z toho, co fond vydělal. V zákoně „úplata za zhodnocení". Zní to férově, jenže se sčítá s prvním poplatkem — a právě součet dělá z rozumně vypadajících procent úplně jiné číslo.
Konkrétní sazby pro každý typ fondu najdete v tabulce níž — spolu s tím, jak vypadaly dřív a jak by měly vypadat po reformě.
Podle § 60 odst. 5 nemá penzijní společnost na poplatek za zhodnocení nárok, pokud průměrná roční hodnota penzijní jednotky nepřekonala nejvyšší hodnotu z předchozích let. Odborně se tomu říká high-water mark: za ztrátový rok si společnost výkonnostní odměnu nevezme a musí se nejdřív dostat zpátky nad předchozí maximum. Není to tedy tak, že by si brala patnáct procent z každého pohybu nahoru.
Co bylo, co je a co se navrhuje — poplatky vedle sebe
Poplatky ve třetím pilíři se za třicet let měnily třikrát. Tahle matice ukazuje všechny tři stavy vedle sebe, včetně toho, který dnes máte na smlouvě. Levý sloupec je historie, prostřední platí právě teď, pravý je vládní návrh.
| Typ fondu | Do 31. 12. 2015zrušený stav | Od 1. 1. 2016 dosudto, co máte na smlouvě | Návrh od 1. 1. 2027zatím jen návrh |
|---|---|---|---|
| Účastnický fonddynamický a vyvážený | 0,8 % + 10 %z majetku ročně a z výnosu | 1,0 % + 15 %z majetku ročně a z výnosu | 0,5 %výkonnostní složka se ruší |
| Povinný konzervativní fondmusí ho nabízet každá společnost | 0,4 % + 10 %v roce 2016 se neměnil | 0,4 % + 10 %z majetku ročně a z výnosu | 0,5 %jednotný strop; viz poznámka pod tabulkou |
| Transformovaný fondstaré penzijní připojištění do roku 2012 | 0,6 % + 15 %z majetku fondu a ze zisku | 0,8 % + 10 %z majetku fondu a ze zisku | 0,5 %fondy mají skončit k 31. 12. 2036 |
| Alternativní účastnický fondzaveden až od 1. 1. 2024 | neexistoval | 2,5 % + 25 %zákonné maximum; v praxi si společnosti účtují méně | beze změnynávrh ho ze stropu 0,5 % vyjímá |
Uvedená čísla jsou zákonná maxima, ne skutečně účtované sazby — ty najdete ve statutu svého fondu a v ročním výpisu.
1. Snížení se netýká všech stejně. U dynamického účastnického fondu jde o pokles z 1 % na 0,5 % plus zrušení patnáctiprocentní odměny z výnosu — to je zásadní. U povinného konzervativního fondu je dnešní strop 0,4 %, tedy nižší než navrhovaných 0,5 %. Jak přesně se na něj jednotný strop promítne, ukáže až text schváleného zákona; jisté je, že by u něj odpadla desetiprocentní odměna z výnosu.
2. Alternativní fond zůstává stranou. Návrh ho ze stropu vyjímá a ponechává mu dosavadní limit 2,5 % z majetku a 25 % z výnosu. Zároveň má být podle návrhu ve výchozí strategii životního cyklu zastoupen nejvýše z 10 %. Když vám někdo alternativní fond nabídne, ptejte se na konkrétní sazbu ve statutu — rozdíly mezi společnostmi jsou tam velké.
3. Strop není totéž co cena. Zákon stanoví jen maximum. Podle studie Národní rozpočtové rady ale české penzijní společnosti v praxi většinou účtují maximální zákonnou sazbu, takže v tomhle konkrétním případě se strop a skutečná cena z velké části překrývají.
Zdroje k tabulce: § 60 zák. č. 427/2011 Sb. (účastnické fondy), § 192 téhož zákona (transformované fondy), Aktuálně.cz z 18. 12. 2015 (změna stropů k 1. 1. 2016), Peníze.cz (limity alternativního fondu), tisková zpráva MF ČR z 24. 8. 2026 (navrhovaný stav).
Co na to říkají data zvenčí
Tady přestává jít o názory. K poplatkům ve třetím pilíři vznikly dvě analýzy, které stojí za přečtení, protože reforma z nich přímo vychází.
Národní rozpočtová rada ve studii Poplatky českých penzijních společností ve vztahu k jejich investiční strategii (autor Michal Hlaváček, Úřad NRR) konstatuje tři věci: penzijní společnosti v praxi většinou účtují maximální zákonnou sazbu; v mezinárodním srovnání jsou české poplatky mimořádně vysoké — z porovnávaných zemí je nad nimi jen Španělsko; a poplatky představují více než polovinu výnosů penzijních fondů, přičemž jejich podíl v čase roste. Pro srovnání uvádí obvyklé standardy: aktivně spravované akciové portfolio 0,5 až 0,75 %, pasivní indexová strategie kolem 0,2 %.
Studie IDEA při CERGE-EI č. 1/2026 Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků (Lukáš Nádvorník a Filip Pertold, leden 2026) jde do konkrétních čísel. U dynamických fondů doplňkového penzijního spoření vychází kombinace 1 % z objemu a 15 % z výnosu na zhruba 2,3 % efektivního ročního poplatku. Za desetiletí od poloviny roku 2014 do začátku roku 2025 podle ní poplatky umazaly 37 až 49 % celkových výnosů fondů — u dynamických fondů zhruba polovinu. U transformovaných fondů je ten podíl podle autorů ještě vyšší.
Srovnání, které bolí
Studie IDEA porovnává výkonnost za stejné desetileté období. Čím nižší poplatek, tím vyšší zhodnocení — a rozdíl není o pár procent.
Zhodnocení za 10 let · 6/2014 – 1/2025
Čím nižší poplatek, tím vyšší výnos
Jak to číst: hodnoty jsou celkové zhodnocení za deset let, ne roční výnos. Českým dynamickým fondům odpovídá 6,1 % ročně, slovenským 9,9 %, švédskému AP7 11,9 %. Poplatek u českých fondů je efektivní odhad kombinace 1 % z majetku a 15 % z výnosu. Zdroj: studie IDEA při CERGE-EI č. 1/2026. Historická výkonnost nezaručuje budoucí výnosy a srovnávané fondy mají odlišné investiční strategie i rizikový profil.
A teď to nejnepříjemnější. Za celý třetí pilíř dohromady vychází zhodnocení za těch deset let kolem 18 %. Inflace za stejnou dobu ubrala přes 35 % hodnoty peněz — o tom, co s úsporami dělá inflace a proč na ni konzervativní fondy nestačí, píšu podrobněji v článku Státní důchod stačit nebude. Jinými slovy: průměrný účastník na tom po započtení zdražování vydělal méně, než kolik mu ubrala inflace. Autoři z toho počítají i dlouhodobý dopad — při čtyřicetiletém spoření může současná poplatková struktura klienta připravit až o polovinu budoucího majetku. Z modelových 3,5 milionu korun by zbylo necelých 1,8 milionu.
Spočítejte si, co s vašimi penězi udělá rozdíl v poplatcích
Tenhle výpočet záměrně nepočítá se státním příspěvkem ani s daňovým odpočtem. Ukazuje jednu jedinou věc: kolik z vašich vlastních vkladů zůstane vám a kolik spolkne rozdíl mezi dnešními a navrhovanými poplatky.
Rozdíl, který zůstane vám
Model počítá s hrubým výnosem fondu 6 % ročně před poplatky a s pravidelným měsíčním vkladem. Poplatek za zhodnocení se uplatňuje na výnos po odečtení poplatku za správu. Jde o zjednodušení pro ilustraci řádu — skutečný výsledek závisí na vývoji trhů, konkrétním fondu a na tom, jakou podobu reforma nakonec získá. Výnos není zaručený a hodnota investice kolísá.
Ta čísla vypadají zdrcující, ale nedělají z penzijka špatný produkt. Dělají z něj produkt, jehož hodnota stojí na státním příspěvku, příspěvku zaměstnavatele a daňovém odpočtu — tedy na věcech, které v běžném investičním účtu nedostanete — a jehož investiční část dosud odváděla méně, než by mohla. Reforma míří přesně sem: nechat výhody a odstranit brzdu.
Pro klienta z toho plyne praktický závěr už dnes: u penzijka je rozhodující, jestli čerpáte příspěvek zaměstnavatele a státní podporu. Kdo je čerpá, dává smysl i při dnešních poplatcích. Kdo posílá víc než 1 700 Kč měsíčně a zaměstnavatel mu nepřispívá, měl by si tu část nad limit spočítat vedle jiných nástrojů — o tom je článek DIP nebo penzijko?
Tři návrhy na stole — a rozdíl mezi nimi
O tom, že poplatky mají klesnout, se dnes nepře nikdo. Spor je o číslo. Na stole jsou tři pozice a stojí za to je znát, protože právě tady se návrh v projednávání nejspíš ještě pohne.
| Kdo | Navrhovaný strop | Výkonnostní odměna | Čím to zdůvodňuje |
|---|---|---|---|
| Vláda / MF ČR | 0,50 % | zrušit | Poplatky ukrajují podstatnou část výnosu; strop odpovídá zahraniční praxi u pasivně spravovaných portfolií. |
| Asociace penzijních společností | 0,65 % | zachovat | Podle analýzy EY byla skutečná nákladovost v letech 2016–2025 zhruba 0,82 %; strop 0,5 % je pod náklady správy a omezí distribuci. |
| Autoři studie IDEA | 0,60–0,70 % | zrušit | I při této sazbě by sektoru zůstal zisk kolem miliardy korun, tedy zhruba 25% ziskovost. |
Analýza zpracovaná pro asociaci poradenskou firmou EY uvádí průměrnou nákladovost 0,82 % — u starších fondů 0,72 %, u novějších 1,53 %. Rozdíl proti číslům studie IDEA vzniká hlavně tím, co se do nákladovosti započítává a za jaké období. Obě strany počítají poctivě, jen jinak — proto tento článek uvádí čísla obou.
Ať skončí strop na 0,5 nebo na 0,65 procenta, obojí je výrazně méně než dnešní 1 % plus 15 % z výnosu. Směr je jistý, hádka je o desetiny. A ta desetina se za třicet let projeví — proto je nad tímto odstavcem kalkulačka. Až sněmovna rozhodne, článek aktualizuji.
„O milion navíc" — co za tím doopravdy stojí
Ministerstvo financí spočítalo dopad reformy na modelovém klientovi a číslo je působivé. Bude se hodně citovat, a proto stojí za to vědět, jak vzniklo — jinak vás první podrobnější dotaz zaskočí. Čísla níže pocházejí z materiálu Lepší penzijko v číslech, který ministerstvo zveřejnilo spolu s tiskovou zprávou z 24. 8. 2026.
| Složka | Naspořeno v 65 letech | Renta na 20 let |
|---|---|---|
| Staré penzijko (do prosince 2026) | 599 855 Kč | 2 696 Kč |
| + motivace mladých | +274 540 Kč | +1 234 Kč |
| + aby peníze pracovaly | +416 940 Kč | +2 324 Kč |
| + peníze lidem, ne bankám | +348 677 Kč | +2 413 Kč |
| Celkem podle návrhu | 1 640 012 Kč | 8 667 Kč |
Vklad účastníka 1 000 Kč a příspěvek zaměstnavatele 300 Kč měsíčně, vklady se valorizují o růst mezd. Výnos akcií 7,5 % ročně, dluhopisů 4,0 %, peněžního trhu 2,5 %, inflace 2,5 %. Poplatky původní 1 % plus 15 % z výnosu proti 0,50 % po úpravě. Investiční profil 98 % akcií do 55 let, poté postupná redukce na 30 %. A klíčový předpoklad: model počítá s prodloužením doby spoření z 25 na 35 let.
Ten milion tedy nevzniká jen snížením poplatků. Vzniká kombinací tří věcí: nižších poplatků, dynamičtější investiční strategie a hlavně o deset let delšího spoření. Kdo tvrdí „reforma vám přidá milion", říká zkratku. Přesnější věta zní: tohle je rozdíl mezi tím, jak se spoří dnes, a tím, jak by se spořilo podle návrhu — při stejné disciplíně a delším horizontu.
Což mimochodem neznamená, že je to špatná zpráva. Znamená to, že největší pákou nezůstávají poplatky ani státní příspěvek, ale doba, po kterou peníze pracují. To platí bez ohledu na to, jak dopadne hlasování ve sněmovně.
Pět dopadů seřazených podle toho, co vám udělá s penězi
Reforma mění spoustu věcí najednou, jenže nemají zdaleka stejnou váhu. Tohle je pět nejdůležitějších, seřazených podle toho, kolik peněz to reálně znamená pro běžného člověka — od největšího dopadu k nejmenšímu.
Poplatky
Týká se každého klienta, každý rok, po celou dobu spoření — a působí to na celý naspořený objem, ne jen na nové vklady. Zrušení výkonnostního poplatku a strop 0,5 % je jediná změna, která v modelech generuje statisíce až milion korun.
Strategie životního cyklu
Druhá největší páka a v mnoha ohledech příbuzná té první. Většina českých účastníků dnes sedí v konzervativních fondech, které dlouhodobě nepřekonávají inflaci. Automatické nastavení do dynamické složky u lidí do 50 let mění výnosový potenciál celého portfolia. Jak se dynamické fondy vlastně skládají, rozebírám v článku Jak vybrat globální akciový fond.
Zároveň s tím odpadá povinný investiční dotazník — což je administrativní úleva, ale i důvod, proč se o svém nastavení vyplatí vědět. Když si strategii nezvolíte, dostanete tu výchozí.
Zdvojnásobený státní příspěvek do 30 let
V absolutních číslech největší okamžitý přínos — u vkladu 1 700 Kč je to 680 Kč měsíčně místo 340 Kč, tedy 4 080 Kč ročně navíc. Ale platí jen do třicátých narozenin, takže celková částka za život je nižší než to, co udělají poplatky.
Možnost vybrat třetinu úspor
Nepřidává ani korunu, ale odstraňuje psychologickou bariéru, kvůli které mladí do penzijka nejdou: „zamknu si peníze na čtyřicet let". Kdo začne spořit do 26 let, má po deseti letech pojistku pro případ, že peníze bude potřebovat na bydlení nebo rodinu.
Konec transformovaných fondů v roce 2036
Nejvzdálenější změna, ale týká se velké skupiny lidí se starým penzijním připojištěním. Do konce roku 2036 v nich platí garance nezáporného zhodnocení — a právě ta je důvod, proč jejich výnos dlouhodobě zaostává. Kdo si do té doby nevybere sám, bude převeden do konzervativního fondu.
Pořadí říká jednu věc, kterou stojí za to podtrhnout: tři nejsilnější dopady se odehrají uvnitř fondu, bez vašeho přičinění. Nemusíte nic podepisovat, nikam volat ani nic převádět. Co si ale ohlídat musíte, je nastavení strategie a to, jestli vůbec čerpáte příspěvek zaměstnavatele — protože tam se rozhoduje o největších částkách.
Co to udělá s trhem — a proč by vás to mělo zajímat
Tahle část se v článcích většinou nedostane dál než k větě „penzijní společnosti nesouhlasí". Přitom právě dopad na trh rozhodne o tom, jak reforma dopadne v praxi.
Čeho se penzijní společnosti bojí
Asociace penzijních společností nesouhlasí a opírá se o svou nákladovost 0,82 %, kterou jsem zmínil výš. Z toho vyvozuje dva důsledky — a oba se vás jako klienta dotýkají:
- Penzijko bude hůř k sehnání. Nižší marže znamená míň peněz na poradce a pobočky. Penzijko se přitom prodává hlavně tudy — takže by mohlo být fyzicky hůř dostupné, zvlášť mimo velká města.
- Poskytovatelů ubude. Menší společnosti mohou z trhu odejít nebo se sloučit. Míň hráčů znamená menší konkurenci — a paradoxně slabší tlak na kvalitu.
Co proti tomu stojí
Ministerstvo financí obavu z odchodu poskytovatelů odmítá s odkazem na data ČNB. Reforma má zároveň svoji cenu pro stát: 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně navíc na státních příspěvcích. To je vedle výše poplatkového stropu druhé místo, kde se parametry v projednávání nejspíš ještě pohnou.
Spor se vede i o samotnou studii IDEA. Asociace jí vytýká, že srovnává dobrovolné české penzijko s povinnými zahraničními systémy a s ETF, že vychází z období mimořádně silného růstu akcií a nezohledňuje řízení rizik; zmiňuje také financování výzkumu darem od soukromé investiční skupiny. CERGE-EI to odmítá. Obě studie jsou veřejné, takže si na ně můžete udělat vlastní názor — IDEA v PDF i studie Národní rozpočtové rady, která k podobným závěrům došla samostatně.
Obě strany mají v něčem pravdu a obě v tom mají vlastní zájem. Data o poplatcích jsou robustní a potvrzuje je i Národní rozpočtová rada, která na výsledku nic nemá. Zároveň platí, že produkt, který se nikde neprodává, nikomu nepomůže — a distribuce něco stojí.
Prakticky z toho pro vás plyne jedno: pokud se počet penzijních společností skutečně sníží, přestěhovat penzijko jinam bude za pár let těžší než dnes. Není to důvod k panice ani ke spěchu. Je to důvod vědět, u koho jste a co vám účtuje — což je informace, kterou byste měli mít tak jako tak.
Hlavní přehled toho, co se v penzijku mění a co s tím máte dělat, je v samostatném článku. Tenhle rozebírá jen jednu jeho část do hloubky.
Co pro vás udělám já
- Zjistím, kolik platíte dnes. Ne podle ceníku, ale podle statutu vašeho konkrétního fondu — tam je to skutečné číslo.
- Spočítám, co vás poplatek stojí za celou dobu spoření na vaší částce a vašem horizontu, ne na modelovém příkladu.
- Postavím poplatky 8 penzijních společností vedle sebe — správu i poplatek za zhodnocení, tak jak je má každá z nich ve statutu fondu.
- Vyhodnotím, jestli má převod smysl. Někdy ano, někdy vás garance v transformovaném fondu stojí míň, než si myslíte. Rozhoduje propočet, ne plošné pravidlo.
- Ozvu se, až bude o reformě jasno. Až sněmovna rozhodne o stropu poplatků, spočítám vám rozdíl na vaší konkrétní smlouvě.
Mám kvůli reformě rychle rušit nebo převádět starý transformovaný fond?
Ne — ani rychle, ani plošně. Staré fondy mají podle návrhu skončit až 31. prosince 2036 a do té doby v nich platí garance, že neproděláte. Ta garance je zároveň důvodem, proč vydělávají málo. Rozhodnutí má tedy stát na propočtu, kolik vás konkrétně stojí, ne na tom, že se blíží nějaké datum. Máte na to deset let.
Kolik si penzijní společnost bere dnes?
Podle § 60 zákona č. 427/2011 Sb. může u účastnických fondů účtovat až 1 % ročně z majetku plus až 15 % z výnosu. U povinného konzervativního fondu je to 0,4 % a 10 %, u transformovaných fondů 0,8 % a 10 %. Podle studie Národní rozpočtové rady společnosti v praxi většinou účtují maximální zákonnou sazbu.
Musím kvůli reformě něco podepisovat nebo převádět?
U snížení poplatků a u vyššího státního příspěvku ne — proběhne to automaticky. Aktivní rozhodnutí vyžaduje jen změna investiční strategie: strategie životního cyklu bude výchozí volbou pro nové klienty, stávající si svou volbu ponechávají a případný přechod si musí sjednat sami.
Vyplatí se penzijko, když má tak vysoké poplatky?
Rozhoduje jedna věc: jestli čerpáte státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele. Ty v běžném investičním účtu nedostanete a u vkladu do 1 700 Kč měsíčně převáží nad nákladem poplatků. Část nad 1 700 Kč, kde už státní příspěvek nenarůstá, se vyplatí porovnat s jinými nástroji — o tom je článek DIP nebo penzijko?
Zdroje
Analýzy třetích stran
- Michal Hlaváček: Poplatky českých penzijních společností ve vztahu k jejich investiční strategii, Úřad Národní rozpočtové rady.
- Lukáš Nádvorník, Filip Pertold: Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků, studie IDEA při CERGE-EI č. 1/2026, leden 2026 (PDF).
- Analýza nákladovosti třetího pilíře zpracovaná společností EY pro Asociaci penzijních společností ČR — stanoviska asociace podle jejích veřejně publikovaných vyjádření.
Doplňující zdroje k historii poplatků
- Aktuálně.cz, 18. 12. 2015 — změna zákonných stropů úplaty k 1. 1. 2016.
- Peníze.cz — limity a praxe u alternativních účastnických fondů.
- Informace KB Penzijní společnosti k novele č. 128/2026 Sb. ze dne 31. 7. 2026 (materiál pro distribuci).
Nejste si jistí, jestli vaše finance dávají smysl? Zjistěte to za 3 minuty – nezávazně a anonymně.
