Média formují náš pohled na důchod víc, než si myslíme. Zeptal jsem se 303 pracujících Čechů, co o svém důchodu vědí a jak na ně působí reklama. Vyšlo to jasně: kdo se nechá médii ovlivnit víc, chce vyšší důchod a ví o něm méně.
Reklama a sociální sítě nám ukazují, jak si máme žít. Neřeknou ale, kde na to v důchodu vzít. Představu o penzi si proto udělejte z čísel, ne z titulků.
Rychlé odpovědi
| Otázka. | Krátká odpověď. |
|---|---|
| Kdo výzkum dělal? | Já, Jakub Tomaštík, v diplomové práci na Pedagogické fakultě UJEP v roce 2020. |
| Kolik lidí odpovědělo? | Vrátilo se 303 vyplněných dotazníků od pracujících lidí starších 18 let. |
| Co vyšlo? | Lidé více ovlivnění médii chtěli častěji důchod nad 19 000 Kč měsíčně. |
| A jejich znalosti? | Lépe dopadli ti, na které média působí méně. |
| Odkud lidé o důchodu čerpají? | Víc než polovina jen z médií, nebo se o téma nezajímá vůbec. |
Lidé, se kterými mluvím, mají o důchodu nejčastěji jednu ze dvou představ. První zní „nějak to dopadne“. Druhá „stát mi stejně nic nedá“. Obě jsou nebezpečné. A obě nevznikly z čísel, ale z toho, co jsme někde zaslechli. V roce 2020 jsem si to ověřil na datech.
Jak výzkum probíhal?
V únoru 2020 jsem oslovil pracující lidi starší 18 let z celé republiky. Vrátilo se 303 vyplněných dotazníků (73 mužů, 229 žen).
Neptal jsem se jen na názory. Součástí byl i test znalostí. Zjišťoval, jestli lidé vědí, jak důchody fungují a kdy se do důchodu odchází. Ptal se také na státní příspěvky, na zdražování a na to, proč vyšší výnos znamená vyšší riziko.
Podle toho, jak lidé reagují na reklamu, jsem je rozdělil na dvě skupiny: více ovlivnitelné médii a méně ovlivnitelné. Rozdíly mezi skupinami jsem pak ověřil statistickým testem. Ten ukáže, jestli rozdíl může být jen náhoda.
Co výzkum ukázal?
Nejsilnější rozdíl se objevil u toho, jak vysoký důchod lidé chtějí. Lidé více ovlivnění médii chtěli výrazně častěji důchod nad 19 000 Kč měsíčně. Rozdíl je statisticky významný (χ² = 13,56; p = 0,035). Jednoduše řečeno: pravděpodobnost, že jde o náhodu, je malá.
Vysvětluji si to takhle. Média a sociální sítě žijí z placené reklamy. Kdo je sleduje víc, zvykne si na vyšší životní úroveň. A čeká ji i v důchodu.
Zároveň platí druhá věc. Lepší znalosti a zodpovědnější postoj měli lidé, na které média působí méně.
Vliv médií navíc sílí. Data, se kterými jsem pracoval, ukazují, že na internetu trávíme čím dál víc času.
Graf 1 · průměrný čas na internetu (denně).
Kolik času denně trávíme online.
Zdroj dat: Statista (2020), citováno v diplomové práci. Za 7 let nárůst o 60 %.
Věří Češi svému důchodu?
Nevěří. Ukázal to průzkum agentury STEM z roku 2020, který jsem ve výzkumu použil. Přesto většina lidí důchod neřeší.
Graf 2 · postoje veřejnosti k důchodům (STEM 2020).
Jak Češi vnímají starobní důchody.
Zdroj: STEM (2020), citováno v diplomové práci. Nedůvěra je vysoká. Přesto většina lidí čerpá informace jen z médií, ne od odborníka.
Proč je to problém?
Média formují očekávání, ne skutečnost. Ukážou vám, jak byste si chtěli žít. Nedají vám ale návod, jak na to našetřit.
O důchodu se navíc bavíme málo. Vzniká tak propast mezi tím, co si přejeme, a tím, co si opravdu odkládáme.
Výzkum ukázal, že první informace o důchodu lidé berou z rodiny nebo z médií. Víc než polovina se pak dál nevzdělává, nebo spoléhá jen na média. Důvěryhodnějším zdrojem je přitom odborník, ne titulky.
Základ tvoří státní důchod. Vyplácí se z odvodů lidí, kteří právě pracují. Vedle něj funguje dobrovolné spoření na penzi (doplňkové penzijní spoření). Stát k němu přispívá a část vkladů si můžete odečíst z daní, a to do limitu, který určuje zákon. Z médií se o tom dozvíte málo.
Co s tím můžete udělat?
- Nespoléhejte na pocit ani na titulky.
Váš důchod je otázka čísel, ne nálady. Dá se spočítat, kolik dostanete od státu a kolik budete potřebovat. Rozdílu se říká penzijní mezera.
- Využijte, co stát nabízí.
Státní příspěvek a daňový odpočet u spoření na penzi jsou peníze, o které přicházíte, když je neřešíte.
- Oddělte přání od plánu.
Přání „chci důchod 25 000 Kč“ je v pořádku. Musí za ním ale stát plán, ne příspěvky na sociální síti.
V kalkulačkách uvidíte, jak peníze rostou s časem. Výnos se totiž připisuje i k dřívějším výnosům, takže peníze rostou čím dál rychleji. Uvidíte také, kolik stojí každý rok odkladu.
Co pro vás udělám
- Spočítám vaši penzijní mezeru na konkrétních číslech.
- Ukážu, jakou státní podporu můžete využít.
- Vysvětlím možnosti lidsky, abyste se rozhodli sami a v klidu.
Kde si přečtu celou práci?
Rovnou tady. Má 81 stran včetně postupu, statistických výstupů a diskuse. Listujte přímo na stránce, nebo si ji stáhněte.
Pokud se náhled nenačte, otevřete práci tlačítkem „Stáhnout PDF“.
Časté dotazy
Jak média ovlivňují pohled na důchod?
Podle mého výzkumu z roku 2020 chtějí lidé více ovlivnění médii častěji důchod nad 19 000 Kč měsíčně. Lepší znalosti o důchodu ale měli ti, na které média působí méně.
Kolik lidí se výzkumu zúčastnilo?
Vrátilo se 303 vyplněných dotazníků. Odpovídali pracující lidé starší 18 let z celé republiky, a to v únoru 2020.
Odkud lidé berou informace o důchodu?
První informace mají z rodiny nebo z médií. Víc než polovina se dál nevzdělává, nebo spoléhá jen na média.
Co je penzijní mezera?
Rozdíl mezi tím, co dostanete od státu, a tím, co budete v důchodu potřebovat. Dá se spočítat na konkrétních číslech.
Jsou data z roku 2020 ještě platná?
Data ukazují směr, ne dnešní přesné hodnoty. Aktuální čísla se mohou lišit.
Zdroje
Vlastní výzkum autora: diplomová práce, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta, 2020 (303 respondentů, únor 2020).
Doplňkový kontext: STEM (2020), Statista (2020), obojí citováno v diplomové práci.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (celé znění). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Data z roku 2020 slouží k ukázce trendu. Aktuální hodnoty se mohou lišit.
Finanční trh srozumitelně. Jednou měsíčně.
Sazby, termíny a změny, které mají dopad na vaše peníze. Vždy s vysvětlením, co znamenají pro vás. Žádný spam.
- Čísla z trhu se zdrojem
- Termíny, které nepropásnete
- Odhlášení jedním klikem
Nejste si jistí, jestli vaše finance dávají smysl? Zjistěte to za 3 minuty – nezávazně a anonymně.
